Cestování světem

Autem do Říma, prohlídka Říma a Vatikánu za jeden den

Město, jehož sláva a historie sahá přes 2500 let zpět do historie. Řím, město které mohlo položit základ dnešní turistice. Město, které nejspíše známe hlavně kvůli Ceasarovi a jeho slavnému prohlášení – přišel jsem, viděl jsem a zvítězil jsem. Řím je město, kde o památky a historii není nouze. A v neposlední řadě je Řím město, kde se nachází Vatikán – nejmenší samostatný stát na světě – stát kde sídlí papež, stát kde je nashromážděno ohromné kulturní bohatství.

Tento článek můžete použít jako velmi zkráceného průvodce po Římě za jeden den – takový tip na výlet do Říma.

Autem do Říma, parkování

Pokud se chystáte autem do Říma, doporučuji si nejprve zajistit parkoviště. Přestože jsou v Římě parkovací plochy (někde i zdarma) je lépe mít místo dopředu zajištěné. My jsme využili služeb MyParking.eu – web: http://www.myparking.eu/

Parkovací místo lze vybrat na jedinný den (nebo i více), provést rezervaci a hned ji uhradit online kartou. Parkoviště je hlídané – kamerovým systémem na vjezdech a vevnitř se nachází pracovník. Při rezervaci si vytisknete parkovací voucher, pokud to nelze postačuje na konci procesu opsat si rezervační údaje.

Parkovali jsme tedy na Stazione di Roma, Tiburtina (je to podzemní garáž) – kousek od metra s nádražím. Když jsme tam přijeli, říkal jsem si, že přijet sem normálně, ani bych nikdy neuvažoval zde auto zanechat – pak jsme ale pochopili, že kromě historického jádra by to bylo všude stejné, takže to je asi jedno.

Po přijetí se prokážete voucherem, sbalíte fidlátka a necháte klíče od automobilu obsluze – taky jsem se bál, že přijdu a auto nebude žádné, ale nic takového se nestalo… Navíc jsme měli v kufru několik věcí a spacáky a neztratilo se nic, takže k tomuto místu mám již důvěru.

Ještě poslední poznámka o parkování – pokud Vás sem povede navigace, pak si dávejte na posledních několika desítkách metrů jízdy pozor – někdy se navigaci nepovede přesně nasměrovat do ulice Via Circonvallazione Nomentana a bude se Vás snažit navést na nájezd do dvouproudé silnice – zde je potřeba zvolit prostřední cestu – tedy mezi nájezdem a Via Teodorico. Touto cestou pokračujete asi 60 metrů a již je vidět cedule na zdi GARAGE – to je výjezd, o jeden dům dále je vjezd – doprava dolů a jste v garážích. Hledali jsme to opravdu jenom chvilku.

Další doprava do Říma se nabízí letecky, vlakem, autobusem a možná i stopem.

Jak jezdit po Římě metrem – metro v Římě

Řím má momentálně dvě trasy metra A a B, trasa C se začíná budovat (hlavně na to narazíte v okolí Kolossea). Trasa A je většinou pěkné čisté metro, opakem je pak metro na trase B (hned jsem si začal více vážit metra v Praze).

Jízdenky na metro lze pořídit ve většině trafik nebo novinových stánků u metra, stejně tak v automatech u vstupů (funkční automaty však nejsou zas tak úplnou samozřejmostí na menších zastávkách ). Celodenní jízdné stojí 6 EUR – označení má BIG. Jízdenka na omezený čas vychází na 1,5 EUR – označení BIT. Užili jsme tu celodenní – hlavně, když víte, že se budete celý den po městě pohybovat, je asi ideální.

Ohledně trasy B přidávám ještě jedno důležité upozornění a to ve směru na trase Rebibbia. Ve stanici Bologna se metro rozdvojuje (opravdu má odsud dvě trasy) a směřuje do další jiné konečné stanice. Když se tedy chystáte na trase B nastoupit do vagónů sledujte světelné cedule u nástupiště (jsou samozřejmě pouze v italštině) – je na nich napsáno za jak dlouho jede vlak a jaká je jeho cílová stanice. Pokud nasednete špatně, vyplatí se Vám pak ta celodenní jízdenka :-).

Vystupování z římského metra se podobá hromadnému úprku – uspěchaný dav – a většina z lidí se dere ven hlava-nehlava – což je ideální stav pro kapsáře, proto si v metru důsledně hlídejte své osobní věci. Ideální mít náprsní kapsu u košile na knoflík co jde špatně rozepínat. Opatrnost na cennosti platí ale i po celém Římě – zvláště v sezónně se zde pohybuje velké množství lidí a to je pro kapsáře opravdový ráj – buďte opatrní.

V metru je většinou přeplněno a není vyjímkou, že se na Vás někdo bude tlačit. Jeden takový „týpek“ se na mne tlačil nějak moc, natočil jsem se k němu čelem a ošklivým pohledem ho přejel – najednou se tlačit přestal a bylo tam více místa. Tak nevím zda jsem si tím uchránil kapsy nebo jen nebohý obyvatel Říma zažil velký šok :-).

Vybrané zajímavosti z (nejen) historie Říma

Sepsat něco více k historii Říma si absolutně netroufám – to by vydalo na samostatný blog. To co se Vám pokusím nabídnout budou spíše ochutnávky, tipy a zajímavé fragmenty, které Vás mohou navnadit na návštěvu zdejších památek.

– Výstavba Kolosea byla započata v letech 70 – 72 našeho letopočtu.

– Fórum romanum po pádu Říma chátralo a dlouhou dobu se zde popásal dobytek – až z iniciativy papeže Julia II. došlo ke změně.

– Hadriánův vítězný sloup je pokryt reliéfem s 2500 postav – zachycuje jeho vítězné tažení proti Dhákům. Sloup stojí u budovy, z jejíhož balkónu řečnil Mussolini.

– Španělské schody poskytují ze svého vrcholku nádherný výhled na Řím – viz. foto. Navíc je na nich zakázáno svačit – pod pokutou.

– Výzdobou Sixtinské kaple chtěl papež Julius II. pověřit Michelangela, ten tehdy pracoval na portálu pro jeho hrobku, když se to Michelangelo dozvěděl, uprchl zpět do Florencie. Florenťané jej pak na žádost v dopise od papeže přemluvili a Michelangelo se vrátil do Říma a vyzdobil strop Sixtinské kaple.

– Oblíbené vítězné oblouky římané stavěli na počest vítěztsví ve válce, nicméně je možné, že jejich význam pochází již od staré řecké pověry pravící: Kdo projde „jistou“ soutěskou, bude na jejím konci jako nový lepší člověk.

– Na místě chrámu Sv. Petra původně stávala kaple, kterou nechal Julius II. zbořit a místo ní vystavět dnešní chrám.

– Jisté místní přísloví praví: Pokud jsi v Římě jediný den, poznáš jej trochu. Jsi-li zde týden, poznáš jej více. A kdo zde žije celý život, nepozná jej nikdy.

– Římané na všech svých cestách udávali kameny označující vzdálenost vždy ve vztahu k Římu.

– Šířka rozchodu kolejí pro dopravu raketoplánů na Floridě na startovací plošinu by měla být stejná, jako šířka původních římských cest.

– Inspirací pro fontánu ve tvaru lodi pod Španělskými schody byla pověst o zatopení Říma a uváznuvší lodi v těchto místech.

– Další podrobné informace o Římu naleznete na wikipedii

Vstupenky v Římě a proč je dobré mít online rezervaci

Pokud nechcete stát ve frontách celý den, pak si udělejte online rezervaci. Bez ní se Vám i v půli září stane, že bude stát někde čtvrt hodiny – jak to asi vypadá uprostřed sezóny nechci ani myslet. Ideálně asi na oficiálním webu turistického centra http://www.coopculture.it/en/ticket_office.cfm, kde si lze vstupenky zarezervovat a zakoupit (tlačítko koupit se zjevilo asi 2 dny po mém dotazu přes e-mail, že nelze nákup dokončit 🙂 ).

Důvod, proč jsou lístky dražší než normálně (o 2 EUR) je kvůli rezervaci – rezervace znamená, že si je tam vyzvednete – proč tam ale mají informaci, že si je můžete např. vytisknout doma – to ví asi jedině na infocentru – prostě Itálie… :-).

Další možnost je přidat se k nějakému průvodci (a připlatit si jej) a poté se skupinou procházíte o poznání rychleji. Nicméně výklad Vás bude čekat povětšinou pouze v AJ, NJ, FJ. Nebo si koupit zájezd přes českou cestovku a pak to máte většinou i s českým výkladem – musíte ale počítat s tím, že česká cestovka má jasný plán a těžko se někde budete moci zdržet podle vlastního uvážení…

Obdobně do muzeí ve Vatikánu je možné lístky zajistit předem online – tady však místo příplatku 2 EUR je 4 EUR za lístek. Odkaz je zde http://biglietteriamusei.vatican.va/musei/tickets/do a musíte se proklikat několika okny. Když nebude chtít připlatit, postojíte si ve frontě – záleží pak na štěstí, jak dlouho.

Jak vidět (ne)celý Řím za jediný den aneb vybrané památky Říma co musíte vidět

Jak nadpis napovídá, jedná se o trasu, která je zvladatelná (občas ostřejším tempem) za jeden den, nepopírám, že toho bude hodně, proto občas uvedu co si můžete „dovolit“ vynechat nebo zkrátit.

Trasa v bodech:

1. Koloseum
2. Forum Romanum
3. Kapitolské náměstí
4. Benátské náměstí a pomník Viktora Emanuella II.
5. Fontana di Trevi
6. Španělské schody
7. Pantheon
8. Piazza Navona (náměstí)
9. Andělský most a Andělský hrad
10. Náměstí Sv. Petra s Bazilikou Sv. Petra
11.  Vatikánská muzea

Detailní popis trasy a kudy se pohybovat (toto můžete přeskočit):

1. Zahájením procházky je Koloseum. Dále přes ulici Via dei Foro Imperiali – rušná ulice podél Kolosea – jdete zády ke Koloseu – přibližně 400 metrů a následuje odbočení doleva na
2. Forum Romanum a Palantinum – odsud (stejný vchod a východ) pokračujete stále zády ke Koloseu po Via dei Foro Imperiali dalších cca 320 metrů pak doleva směrem ke
3. Kapitolskému náměstí (Piazza del Campidoglio) – přijdete z boku a hned u Vašeho vstupu je sloup s vlčicí – projdete náměstí okolo sochy Marca Aurelia uprostřed a po schodišti dolů a doleva na
4. Benátské náměstí (Pizza Venezia) a památník Viktora Emanuella II. – památník máte po pravé ruce (za ním je Koloseum) a pokračujete rovně směrem na Trajánovo Forum (Foro Traino) a stále rovně po schodech nahoru a doleva a poté rovně po Via Quattro Novembre – pozor ta zatáčí a Vy musíte v otáčce stále rovně – na Via della Pilotta – zde cca 400 metrů a přicházíte k
5. Fontana di Trevi – odsud po stejné ulici dále míjíte fontánu po levé ruce a pokračujete úzkou uličkou – ta Vás přivede k semaforům a přechodu pro chodce – ten přejdete a hned doprava podél rušné silnici Via del Tritone (cca 160 metrů), kde na další křižovatce hned doleva (křižovatku poznáte tak, že po pravé straně uvidíte silnici směřující do tunelu) a pak stále rovně cca 430 metrů a přijdete na náměstí Piazza di Spagna, kde se nachází
6. Španělské schody – pokud je vyjdete nahoru naskytne se Vám pohled na Řím a na další trasu se musíte vrátit zpět dolů. Okolo fontány a schody budete mít v zádech procházíte ulicí Via del Condotti – jsou zde drahé přední módní butiky (kromě velkého množství lidí to je ulice téměř jako každá jiná v Římě…). Na velké křižovatce zvolte směr doleva po Via del Corso. a tou jdete rovně, dokud nestojíte na náměstí s obeliskem – Piazza Colona. Okolo obelisku po levé straně přijdete k dalšímu náměstí s obeliskem za nímž se tyčí průčelí na Palazzo di Montecitorio, k palácí zády pokračujte dále kroucenou uličkou Via in Aquiro a z ní doleva po cca 100 metrech je
7. Pantheon – z Pantheonu vyjděte vlevo a přímo do navazující uličky, Pantheon necháte v zádech – překřižte 2 ulice mezi domy (Pantheon stále v zádech) a přijdete k
8. Piazza Navona (náměstí) – odsud s Pantheonem stále v zádech zvolte směr doprava a po Corso del Rinascimento pokračujte až k řece. Na jejím druhém břehu uvidíte průčelí budovy soudního dvora. Most nepřecházejte, ale těsně před ním zvolte směr doleva podél řeky. Jdete zakryti stromovou alejí a postupně se Vám budou nabízet pohledy na
9. Andělský most a Andělský hrad – přes Andělský most přejděte k hradu a směrem doleva stále rovně přijdete až k začátku
10. Náměstí Sv. Petra s Bazilikou Sv. Petra – pokud chcete vidět vatikánská muzea stůjte čelem k Bazilice Sv. Petra a zvolte směr doprava okolo sloupů (nebo skrz, chcete-li), zde uvidíte malou bránu, kterou projdete a pak Vás čeká odhadem 800 metrů chůze stále podél vysoké zdi (po levé straně – od té zdi neodcházejte a nelze to minout) až přijdete ke vstupu a zde jsou
11. Vatikánská muzea (Musei Vaticani) – uvnitř pak dle libosti

Pár slov o popsané trase

Trasa samotná je cca okolo 7,5 km, ale nejsou zde započítány pochůzky uvnitř památek. Vezměte si dobré boty a náplasti na puchýře – ale již nastříhané, protože do Baziliky Sv. Petra Vás s nůžkami nebo nožíkem nepustí. Prochází se zde přes bezpečnostní rám – já nůžky měl a řešil jsem to ve frontě „nenápadným“ (vidělo mne asi 300 lidí) odložením poblíž odpadkového koše. Když jsem si pro ně po prohlídce šel, bylo štěstí, že již fronta opadla a nikdo nemusel mít strach, že předbíhám…

Tipy, rady a zkušenosti z návštěvy Říma

– Jak jsem zmínil výše u vstupu do Baziliky počítejte s frontou – často nehezky dlouhou a na totéž se připravte vevnitř k soše Sv. Petra, stejně tak jako pro vstup na ochoz. Navíc vstup na ochoz se uzavírá v 18.00, takže musíte přijít ještě o dost dříve.

– Vstup do vatikánských muzeí je také přes bezpečnostní rám, musel jsem odložit batoh (a se mnou několik ostatních, někteří si je mohli ponechat – asi podle velikosti, jinak za odložení batohu a věcí se zde nic neplatí). Do muzea je zakázáno chodit s vodou (což chápu, ale pak si ji lze koupit v restauraci a nosit v batůžku, což nechápu).

– Ve vatikánských muzeích je většinou zakázáno fotit s bleskem, ve venkovních prostorách v zahradách je to možné. Téměř v každé místnosti sedí hlídač, který dohlíží na pořádek. Ironií je, že přímo před jedním vytáhla jistá dáma fotoaparát a s bleskem „vezme“ celou místnost. Hlídač ani necekl, šel jsem se tedy zeptat, zda smím také použít blesk – záběr by byl lepší – a dostalo se mi záporné odpovědi (jojo, já vím, neměl jsem hluboký výstřih…).

– Zcela zákázáno je fotit v Sixtinské kapli – nejen, že je to zakázáno, je to i celkem důsledně hlídáno. Ale stává se, že kam hlídač nedohlédne, utvoří se skupinka 2 – 3 lidí stojících čelem k sobě a nenápadně od bodu pak fotí snad úplně všechno. Větší problém než focení je spíše množství lidí co zde projdou – v sezóně údajně až 20 000 za den – což znamená obrovské množství vodní páry a ta bude poškozovat výmalbu – z těchto důvodů již také Vatikán začal uvažovat o vytvoření limitů pro návštěvnost.

– V Pantheonu na podlaze najdete dírky – pokud budete uvažovat o jejich důvodu, doporučuji zvednout hlavu a pohlédnout do otevřené kupole. Když budete mít štěstí a zaprší bude Vám jejich přítomnost jasná.

– První žebrající, který chodil s nohy zakroucenými špičkami k sobě v nás vzbudil pocit sounáležitosti – ten přešel, když se otočil ke zdi a začal uprostřed ulice močit. Když jsme potkali asi pátého (v průběhu 20 minut a o kilometr dále) pozorně jsem si prohlédl jeho styl chůze – ejhle, zdá se, že tyto pohybové problémy zde budou nakažlivé…

– Na infocentru mezi Koloseem a Forem Romanem je infocentrum – jsou Vám zde schopni dát mapu Říma – kreslenou, horší pro orientaci, ale vystačíte s ní.

– Nejlevnější magnetky jsme viděli v úseku k fontáně Di Trevi – v ulici Via Del Lucchesi – rozdíl byl skoro celé EURo. Ale může se to rychle změnit… A poznatek navíc, čím dále jste např. od Kolosea, tím méně se vyskytují magnetky s tímto motivem.

– Prohlídka muzeí ve Vatikánu bude dlouhá a náročná, určitě by jste neměli minout komnaty vyzdobené Rafaelem Santim, cestou k Sixtinské kapli se pohybujete na posledních asi 200 metrech uličkou v totálním davu (hlava na hlavě) – stěny jsou zdobeny gobelíny a tapiseriemi od Rafaela a jeho žáků – bohužel je téměř nemožné se zde zastavit (tohle fakt nezvládli, ten dav Vás prostě odnese a nemáte šanci), nezapomeňte taky na obraz od Leonarda Da Vinci – Sv. Jeroným (vidět jej musíte, umělecky je to dílo nejvyšší kvality, ale nebudu Vám tvrdit, že si jej oblíbíte …).

– Ohledně toho davu cestou k Sixtinské kapli – úplně nejhorší návštěvníci, které jsme tam potkali, měli na hlavách uprostřed čela barevné tečky, původ odhaduji někde v Asii – když napíši, že se chovali poněkud „nezvykle“, je to slabé slovo. Chodit a sahat na pověšené tapiserie, zkoušet je žmoulat mezi prsty – přes několinásobné varování okolo stojících lidí a hlídačů – to je jen špička ledovce jejich nevhodného chování – v jednu chvíli jsem si již myslel, že je hlídač na místě zastřelí – to když se začali sápat po obrazech…. Nějak se jim povedlo nás kompletně pohltit do svého davu, téměř okamžitě jsem měl pošlapané nohy a utržil několik úderů do zad – tehdy mi došla trpělivost – na hrubý pytel hrubá záplata – další šlápnutí jsem kontroval letmým dotekem na pachatelovo paži a hlasitějším – „What are you doing sir?“ – následně na to, se utvořilo okolo nás malé vakuum a šlo pokračovat dále bez problémů (asi tak 3 minuty, pak se to musí zopakovat – dokonce na stejného pachatele).

– Pokud narazíte na drobné chyby nebo nepřesnosti, prosím  pište na kontaktní e-mail – rád to opravím. Článek jsem sepisoval téměř 2 týdny a stále nemám dojem, že je plně dokončen… (pořád by bylo o čem psát 🙂 )

Fotogalerie Řím a Vatikán

[Ukázat jako slideshow]

12►