Cestování světem

Autem po Rhodosu – Údolí motýlů, Appolónův chrám ,Kremasti, Ialysos, Rhodos muzeum, palác velmistrů a Rhódský kolos a lázně Kalithea

Výlet podél severozápadní a severní části ostrova se zastávkami na historii, přírodu a méně koupání.

Údolí motýlů – Petaloudes

Z Kolymbie vyjíždíme opět po 9. hodině, nějak se nám nedaří brzy vstávat. Směr na Údolí motýlů přes kousek dálnice a poté sjezd u Afantou, přes horské zákruty a přijíždíme od Psinthosu k ceduli parkoviště Údolí motýlů – parkování zdarma.

Drobná informace – parkoviště jsou zde celkem 3. My jsme zůstali na horním – 150 metrů od severního vstupu dolů po asfaltce z kopce. Prostřední parkoviště je od vstupu do asi do 50 metrů. Takže kde budeme parkovat příště :-)?

Vstupné do Údolí motýlů je 5 EUR na osobu. Tady zklamu případné studenty – sleva žádná. Severní část má jeden vchod a tím pak také vyjdete. Místama je to pěkně do kopce, nezapomeňte si vzít pití. Je tu větší vlhkost a střídavé stoupání rychle vysílí. Motýlci (Přástevník kostivalový) jsou tu úplně všude (oni se tedy vyskytují i v západní, jižní a střední Evropě, ale zde je jich největší koncentrace na takovou plochu). Když sedí, mají složená křídla – to je skoro ani nevidíte, ale ty co létají, poznáte ihned. Rozložená křídla jsou dočervena. Když si chvilku počkáte, sednou si i na Vás. Není to výjimka…

Vystoupali jsme na konec severní části. A pak zjistili, že k silnici se nedostaneme. Takže to celé musíme zase zpátky. To je bohužel trochu nevýhoda. Není to okruh. Cestou zpátky potkáváme postarší babičku. Problémy s chůzí patrné – jestli pak ví, že zpátky jde totéž? A včetně schodů? Já jsem byl možná natvrdlý, ale z informační cedule u vstupu jsem to nepochopil. Její hodnota byla pro mne mizivá.

Appolónův chrám

Z Údolí motýlů pokračujeme dále směrem k západnímu pobřeží. Okolo Soroni do Theologos. V Soroni stojí elektrárna – jemné hučení je slyšet v okruhu několika kilometrů. V Theologos je takové malé náměstíčko s kostelem. Místní paní po dotazu na Appolónův chrám ukazuje jeho směrem. Více nerozumíme. U kostela je celkem nula nula nic. Pod kostelem je velká plocha a nějaká výzdoba pod stanovým plátnem. Tak jestli je to chrám, nevím. Fotka je přiložená v galerce.

Kremasti

V Kremasti dáváme krátkou zástavku na zmrzlinu. Přímo u kostela podél hlavní ulice je zmrzlinář – tedy spíše zmrzlinářka ;-). Kelímek cca 1,5 dcl zmrzliny – napěchovaný po okraj – 2 EURa. Chuťově výborná. Hned se horko snáší lépe. A vyrážíme směrem na Ialysos a Filerimos.

Ialysos, Filerimos

Z Kremasti se vydáváme směr Rhodos město, tam někde má být sjezd na Filerimos a pak Ialysos. Cedulka je, ale přejeli jsme ji, takže otočit a napodruhé jsme správně. Cesta vede mezi baráčky. Křižovatka a nazdar turisto, dál prostě nevíme, značení chybí. Pokračujeme tedy podle hesla – jeďte po hlavní. A dobře děláme, asi o půl kilometru dále vidíme další směrovku. Jsme na správné cestě. Směrovky na Filerimos a Ialyssos (kopec – tedy Filerimos a vykopávky původních osídlení Ialyssos) jsou ve stejném směru. Opět stoupání do kopce, zákruty a kvalitní nová asfaltka. A pak již stojíme u vstupní brány do Ialysu. Vstupné 3 EUR. Studenti tuším opět zadarmo, ale ceduli jsem nikde neviděl.

Ialysos je jedno ze třích starověkých měst (obdobně jako Kamiros a Lindos). V jeho okolí se nachází zbytky z pozůstatků od 3. století před letopočtem, v okolních pohřebištích se nalézaly důkazy o osídlení v dobách Mykénské a Mínojské civilizace. Osídlení zahrnovalo velkou část krajiny. Navštěvované pozůstaky jsou na kopci Filerimos (Philerimo). Později se zde budovalo opevnění ve středověku a sídlo pro rytíře z řádu Johanitů. Současné jméno kopce je po mnichovi, který sem přišel z Jeruzaléma a přinesl s sebou ikonu Svaté Panny (její originál by měl dnes být v Petrohradě tuším).

Mimochodem Ialyssos je také znám jako Trianta – což v překladu znamená 30 – údajně se to vztahuje k dobám středověkého osídlení rytířským řádem Johanitů, kteří zda měli své letní sídla – hádejte kolik těch rytířů tu mělo sídlo – ano správně údajně 30.

Na co se můžete těšit v Ialysu? Jednak na ruiny starověkého chrámu Athény z 3. – 2. století před naším letopočtem. Dále na zbytky Baptisterie z raně křesťanského období. Palác a monasterie rytířů a spousty pávů, kterým se zde evidentně daří. Venku před komplexem ještě můžete vyrazit na Goglotskou cestu k 18 metrovému kříži, od kterého je panoramatický výhled do krajiny. Ještě je Vám to málo, pak doporučuji navštívit pozůstatky byzantského opevnění.

Na co se těšit můžete, ale určitě to neuvidíte v Ialyssu? Tak především to bude Dórská kašna z 3. století před naším letopočtem. Má se nacházet na jižním svahu, ale cesta k ní je zavřená a údajně je v havarijním stavu – v areálu jsme došli až k místu kudy cesta má vést, ale ukázalo se, že za plotem už prakticky žádná cesta není, zato vzrostlé trávy je tu dosti. Takže na kašnu rovnou zapomeňte – tedy pokud to nějak nedokážete obejít, překonat zátarasy a ploty. Dál se nemusíte těšit na zmíněný originál ikony, protože ta už tu není (viz. výše) – na ostrově je pouze její kopie.

A pak již dále na Rhodos město.

Rhodos město

Pokračování výletu podél severozápadní a severní části ostrova se zastávkami na historii, přírodu a méně koupání od Ialysosu.

Příjezd do Rhodosu

Příjezd ze směru od Ialysu nás vede podél pobřeží. Moře se zde ukazuje v plné kráse. Je divočejší než Sředozemní, ale barvy za ten pohled stojí. Silnice pokračuje až na samý cíp ostrova. Zde na nejposlednějším kousku asfaltu lze zaparkovat – myslím, že zdarma – automat jsme nenalezli a žádný problém se nekonal. Parkování je přímo naproti akváriu. Vstup 5 EUR na osobu. V akváriu naleznete všechno, co ve zdejším moři žije. Není toho málo…

Rhódský kolos – směr k přístavu

Od akvária pokračujeme uličkami směrem k přístavu. Hledáme místo na zaparkování. Kousek u mešity Murat Reis nalezáme volné místečko. Stání sice až v křižovatce, ale na pár fotek to riskneme. Krátká procházka směrem k majáku Agios Nikolaos – mimochodem parkoviště zde je celkem plné – a už stojíme v místech, kde se údajně tyčil Rhódský kolos. Dnes zde stojí dva sloupy se sochou jelínka na každém z nich. Jestli tu opravdu stál, musel být impozantní. Jen si nedovedu představit, jak jej tam dostali a na čem tak mohl stát…. Zpět okolo radnice a národního divadla.

Parkování v přístavu

Přejíždíme k přístavu a hledáme místo na zaparkování. Autobusy ucpávají téměř všechno. V řadě si stoupnou za auta a pak jen stěží vyjedete. Nebo stěží zajedete. Parkování placené. Automatů minimum. Jeden je přímo u bočního vstupu do vnitřního města – už jsem psal, že je obehnané hradbami? Tak je to tak, je to jedno z nejzachovalejších středověkých opevněných měst a taky největších z hlediska dochovaných.

Archeologické muzeum

Vstup do muzea je za 6 EUR. Pro studenty tuším opět zdarma. Muzeum sídlí v budově, která byla v minulosti využívána rytíři z řádu Johanitů jako nemocnice. Se stavbou budovy se započalo okolo roku 1440. Je zde obrovské množství vykopávek a artefaktů. Nejstarší nálezy jdou až k 15. století před naším letopočtem. Ale těšit se lze například i na otisky erbů rytířů nebo na posezení v zahradě muzea. A co teprve úroveň místních toalet – tomu říkám péče o návštěvníky :-). Nezapomeňte také navštívit expozici originálního středověkého domu, ve kterém tehdy bydlel např. kupec. U vstupu do muzea dostanete malou mapku se seznamem expozic.

V některých expozicích je zakázáno fotit, jinde je to bez zákazu. Na prohlídku muzea počítejte alepoň hodinu času. A  je to opravdu letem světem. Počítejte raději více.

Rytířská ulička a řád Johanitů na Rhodosu

Z muzea pokračujeme dále směrem do Rytířské uličky. Dnes bych jí možná spíše nazval uličkou konzulátů – málo jich tu není. Ulička stoupá vzhůru do kopce. Na jejím konci se dostanete až k Paláci Velmistrů. Na stěnách jsou patrné pozůstatky jednotlivých znaků rytířů z Johanitského řádu. Řád Johanitů na Rhodosu nechal vystavět silné hradby okolo města, palác Velmistrů, budovu rytířského soudu a další. Rytíři se na Rhodos uchýlili poté co byli vytlačeni ze Svaté země (řád vznikl v 11. století v Jeruzalémě). V roce 1309 odkoupili celé souostroví Dodekanésos. Řád získal na významu po rozpuštění Teplářů. Zde na Rhodosu odrazili dva turecké útoky. Nicméně v roce 1522 se nedokázali již ubránit proti téměř 100 tisícové armádě sultána Sulejmana I. Sultán poté obsadil ostrov – rytíři se stáhli na Krétu (tip na cestování po Krétě) a pak na Maltu.

Palác Velmistrů

Jestli jsou hradby velké, tak jak bych potom měl charakterizovat vstup do paláce? Asi ohromný. Přesně tak působí a asi působil kdysi dávno na příchozí. Vstup do paláce 6 EUR. Studenti jsou tuším opět zdarma. Pokud se ptáte, zda palác za to stojí, pak jediná odpověď je ANO. Určitě za to stojí.

Uvnitř paláce Vás hned v prvních komnatách uvítá kopie známé sochy – ano je to socha Laokoón a jeho synové. Originál je v muzeu ve Vatikánu (viz. tip na výlet do Říma). A čímže je ta socha tak zajímavá – asi hlavně dosud přesně nedořešeným sporem o pravou ruku sochy smutného hrdiny z trójské války. Pozorně si sochu prohlédněte, ale nepošlapte starou podlahovou výzdobu z Kosu. Pokud se zeptáte hlídajícího personálu, v klidu Vám sdělí, že je to originál – ano, originál to je, ale originální kopie. Ten skutečný a jediný originál je opravdu ve Vatikánu.

Těch podlahových výzdob je zde hodně. Některé jsou velmi zachovalé, jiné méně. Ale většinou mají jedno společné – pochází z Kosu – ve většině případů. Asi se ptáte, co na Rhodosu dělají mozaiky z Kosu? Je to výsledek nadvlády Itálie v letech 1912 – 1943. Mussolini se rozhodl, že z Velmistrovského paláce nechá zřídit své letní sídlo. A aby je měl hezké nechal převézt z Kosu většinu soch, sloupů, mozaiek a reliéfů.

Komnaty a sály dávají představu o tehdejším životě, zdobené truhly, židle a další. Těsně u konce prohlídky v sálech je na zdi tapiserie. Proč jen mi přijde povědomá? Ta výzdoba a detail motivu domků – to už jsem někde viděl. Ách ano, něco podobného bylo v Belgii v Bruggách – podobné motivy a zdobení. Takže dotaz na hlídající paní – to je originál (já vím, neměl bych jim tolik věřit)? Ano, je to originál, z Flander, z Brugg (viz článek výlet po Bruggách).

A pak jsme již na konci expozice, ještě spodní patro okolo nádvoří. Probíhá zde rekonstrukce, takže jsou zde některé části uzavřeny. Tak ještě poslední foto a pokračujeme dále do města – do starého města Rhodosu.

Procházka po starém městě Rhodosu

Cesta nás vede okolo Mustafovo mešity, Hodinové věže, Hamamu (lázní?) až k divadlu. Tady ale musíme zahnout, jelikož vstup je uzavřen. Nasáváme místní atmosféru plnými doušky. Na některých větších ulicích nemusíte nasávat jen obrazně jako my. Tyto ulice bych popsal jako jednu velkou nepřetržitou restauraci a prodejnu. Dále pokračujeme k mešitě Redzet paši (Mosque of Redzet Pasa) a k Saraii – ten je v poněkud horším technickém stavu… Dolů a nahoru uličkou až k Hippokratově náměstí a fontáně Sintrivani. Ještě pár fotek a vycházíme přístavní bránou k parkovišti. Staré město Rhodosu je krásné – to opravdu nezapomeňte navštívit.

Kalithea

Cestou ze starého města Rhodosu zpět do Kolymbie se zastavujeme v středisku Kalithea – lázně Kalithea. Vstup je zpoplatněn 3 EURy, pro studenty jsem viděl, že mají cenu 2 EURa na osobu.

Lázně Kalithea kdysi postavili Italové a využívali horkých léčebných pramenů. V současnosti je však tato atrakce nedostupná, jelikož dochází k renovaci. Podle fotografií z doby asi před 20 lety, byly zdejší stavby v celkem zdevastovaném stavu. Nyní byste to asi ani nepoznali.

Architektura je poznamenána arabským stylem a pomáhá vytvořit ojedinělou atmosféru pro celé místo. Přímo pod lázněmi se nachází pláž se zátokou. Velikost pláže jsme odhadli tak na cca 200 lidí – lehátka jsou zde všude, bohužel je později večer a již jsme nezjistili cenu za lehátka (pokud vůbec nějaká je). Máte-li více informací, napište mi – doplním.

Asi 50 metrů od lázní se nachází posezení v plážovém baru – je zasazen do skály s malou jeskyní. Na to nám ale již čas nezbývá.

[Ukázat jako slideshow]

123►